Na lodi se připíjí vždy vsedě. Nevstává se u stolu jako na pevnině. Tento zvyk, který dodržují snad všechny floty světa, má svůj původ v dobách velmi vzdálených. V těsných kabinách s pevně zabudovaným nábytkem kolem skosených stěn plachetních lodí, když se paluba houpala pod nohama, to snad ani jinak nešlo. Britská tradice zachovala pro náš věk následující příběh.
Na jedné z H.M.S. připíjeli na krále. Důstojníci vstávali jak se dalo, ale přítomnému korunnímu princi, vévodovi z Clarence, to zrovna moc nešlo. Podařilo se mu pořádně se uhodit do hlavy o lodní žebro – jestli při tom zaklel, tradice nepraví. Navrhl tedy, aby se u přípitku pokračovalo vsedě. Později, již jako král William IV., to potvrdil jako pravidlo.
K přípitku se váže ještě jeden zvyk. Před dávnými lety se v důstojnických jídelnách denní dávka rumu nebo tropického vína pila před hlavním jídlem s přípitkem, který pronášel služebně nejstarší důstojník. Ale co si měl stále vymýšlet? a tak se během doby v celé flotě ustavil systém přípitků na každý den v týdnu. Zněly asi takto:
Pondělí: Za vlast!
Úterý: Na naše matky!
Středa: Na nás!
Čtvrtek: Na krále!
Pátek: Na domovský přístav!
Sobota: Na milenky a ženy!
Neděle: Za ty, kdo jsou na moři!
Tradice přípitků v jídelně dávno zanikla, ale nedělní přípitek zůstal.